Období: prosinec 2013

Byl jsem vždy zvyklý procházet se, když jsem potřeboval přemýšlet, ať už se jednalo o práci nebo jen utříbení myšlenek. Měl jsem své místo v nedalekém parku, byla tam klidná alej, a když člověk odbočil mezi stromy, prodral se skrz neudržované křoví, objevil malý poklad. Pro mě to tak bylo. Do těchto částí moc lidí nechodilo a ještě méně lidí o pomníku vědělo. Nemám tušení, jak mohl být starý, ale byl kouzelný. Kámen, přibližně pět a půl stopy vysoký, s různými ornamenty, jako kdyby vyrůstal ze země. Delší dobu jsem tam chodil, pouze jsem se díval a přemýšlel jsem, co mohl být zač. Pokud to byl náhrobek, pak jsem nebyl schopný přečíst jméno; pokud to byla připomínka něčeho nebo někoho významného, pak jsem to také nepoznal. číst dál

I.
 
Vždy není mnoho času na dlouhé a uvážlivé rozhodování, zabij nebo budeš zabit, buď stisknu spoušť já nebo on bude rychlejší.
„Mohl jsi mě zabít!“
 Otočil jsem se zpět. „Nikdy jsem nebyl příliš přesný, ale pokud na tom trváš, pak se polepším. Měj se, Matte.“ Pokračoval jsem, značně klidněji, v chůzi pryč.
Jaké mám možnosti? Doma mě budou nejspíš všichni hledat, zvlášť po tom, co jsem jim opět skoro zabil plukovníka. Moc přátel, kteří by mě u sebe byli ochotni nechat déle, než pár hodin, také nemám a potřeba přístřešku se zvětšuje přímo geometrickou řadou, čím více se blíží svítání. Obej... číst dál