Období: říjen 2011

Další mlhavé a bolestivé ráno, další zbytečný a promarněný den za mnou a jeden přede mnou, vždy si kladu tutéž otázku – má to ještě cenu? Leč nikdy nedokáži zcela jasně odpovědět, popřípadě držet se té odpovědi déle, než jen dopoledne. Ráno, ráno začíná vždy nanovo můj problém, se kterým se mi jen těžko bojuje, je to takový démon, jehož se lze jen obtížně zbavit a nelze mít slabou vůli, jenž čím dál více oplývám. Stejně jako je tomu dnes a mně se těžko vstává, je tomu každý den, každý den se přemlouvám a přemáhám, každý den přemýšlím, kvůli čemu, či komu, má cenu ještě zůstávat. číst dál

Jsem nazývám bláznem, šílencem a pomatencem, leč věřte mi – nejsem jím. Vyzkoušel jsem již řadu lékařů a všelijakých kouzelníků, avšak nikdo mi nedokáže pomoci, ti jejichž podporu a pochopení bych potřeboval, mě přestali znát či zemřeli. Zůstal jsem na vše sám, sám žiji a sám bojuji, sám přežívám a sám umírám. Pocit osamocení, opuštění a beznaději se mi stal vlastním a již neznám nic jiného, štěstí a radost je pro mě velkou neznámou. číst dál

„A co vy, proč tak sklesle posedáváte u okna a nepřidáte se k naší debatě?“ Optal se ctihodný pán v konzervativně vyhlížejícím obleku mladíka sedícího o samotě. číst dál